Já a Velikonoce

Tak je to tu. Blíží se doba, kdy by si měl chlap jít nařezat proutí na pomlázku, žena barvit vejce o 106 a vůbec se začít připravovat…. Ano, blíží se Velikonoce.

Mezitím co se ostatní těší, jak doma naloží pěkných 25 na holou své drahé polovičce a pak oběhnou sousedky, kamarádky, pěkně se po ránu napijí s jejich partnery, tak mě upřímně tento svátek nechává chladným. Nějak jsem k němu nepřilnul a moje žena také ne.

Naposledy, když jsem byl koledovat, si toho moc teda nepamatuji. Nejlepší Velikonoce jsem asi zažil na naší chalupě jako kluk. Kdy se sešla skoro celá omladina z vesnice a chodilo se s řehtačkami od domu k domu a do toho se říkala taková krásná dlouhá říkanka. To bylo naposled kdy na mě dýchla atmosféra těchto svátků. Z chalupy vyšla paní máma, nesla ošatku ručně malovaných vajíček, žádná kinder a za ní pan táta v ruce držíc plato panáků. Je vám asi jasné proč si toho moc nepamatuji. Tu říkanku bych vám taky dnes neřekl a myslím, že ani druhý den po koledování.

Někdo by řekl, že odmítám tradice a má pravdu. Já vždy plul proti proudu. Takže v den, kdy se bude u spousty dveří ozývat věhlasné “hody, hody doprovody” a svistot pomlázky doprovázený ječením žen, já v klidu vstanu, uvařím kávu, připravím snídani a půjdu něžně vzbudit svoji ženu polibkem. Takže vám přeji krásné Velikonoce ať už je prožijete jakkoliv.

 

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s